8 hodinová pracovní doba na volné noze, jde to?

← Zpět na výpis článků
8 hodinová pracovní doba na volné noze, jde to?
10 leden 2017

Když jste na volné noze, zdaleka ne všechen čas strávený u pracovního stolu se změní na peníze. To dříve či později pochopí každý volnonožec. Často se ale (nejen já) setkávám u lidí se zjednodušenou, a naprosto mylnou představou. Vynásobí hodinovou sazbu 8 hodinami / den a 20 dny / měsíc a mají jasno. Tolik si na volné noze vydělám. Jak musí volnonožec žít, aby odpracoval za den 8 hodin, které je skutečně schopen přeměnit na peníze? Předkládám několik vlastních zkušeností po 8 letech na volné noze.

Běžný stav

Posledních pár let se má průměrná denní čistá pracovní doba ustálila kolem 5 hodin.

Že se vám to zdá nějak málo? Když zaměstnanci jsou v práci přeci 8 hodin? Věřte, že i přes mých 5 hodin mám často pocit, že sedím u počítače od nevidím do nevidím.

Stručně zmíním, co všechno vedle této čisté práce musíte dělat:

  • Komunikace s klienty - některá se dá počítat do placené práce, jiná ne 
  • Tvorba nabídek - to by vydalo na samostatný článek. Některé klidně zaberou celý den (plus čas strávený na úvodní schůzce, telefonu nebo mailu při vyjasňování požadavků)
  • Piplání portfolia - opravdu časově náročné (a proto to také dost flákám), ale u kreativních profesí nezbytné
  • Účetnictví - jistě, máte účetní, ale všechno za vás udělat nemůže (a když jste, jako já měsíční plátce DPH, tak se tomu musíte chtě nechtě věnovat každý měsíc)
  • Samostudium - v každém oboru je potřeba se neustále zdokonalovat a vzdělávat
  • Sebepropagace - sem tam si musíte přihřát polívčičku nějakou tou reklamou, příspěvkem na sociálních sítích, doplněním textu v portfoliu, článkem a tak 
  • Účast na akcích - nemusí jich být moc, i tak si svůj čas vyžádají

Pořád si myslíte, že pracuji jen 5 hodin?

Často je běžné, že jsem u počítače 10 hodin denně. V závislosti na tom, jak jsem zrovna efektivní a co dělám, se mi reálně podaří převést na placenou práci třeba jen půlku tohoto času.


Některé situace vyžadují totální nasazení

Někdy se ale naskytne příležitost, kterou si zkrátka nechcete nechat ujít. Ne vždy je v takové situaci ve vaší moci přizpůsobit lépe podmínky. Chcete-li do toho přesto jít, nezbývá, než se přepnout do režimu totálního nasazení.

Uvedu pár mých zkušeností z nedávné doby.

Loni na podzim jsem byla přizvaná do velmi zajímavého projektu pro Vysokou školu Báňskou v Ostravě, resp. jejich Technickou univerzitu. Věděla jsem, že to bude náročné. Nakonec se situace vyvrbila tak, že jsem za necelé tři týdny musela stihnout práci, kterou bych normálně dělala tak dva měsíce.

Jen v tomto období jsem strávila na projektu bezmála 160 hodin v rozpětí asi 19 dní. Nejdelší pracovní den čisté práce na projektu měl 16 hodin, nejkratší pak 5 (v týdnu) a 1 hodinu (o víkendu, kdy jsem opravdu potřebovala vydechnout).

Několik dní za sebou jsem projektem strávila přes 12 hodin denně čisté práce.


Připravenost na nečekané

Po dokončení jsem již měla do vánoc naplánovaných jen několik menších zakázek a těšila jsem se, až si vydechnu a budu zase fungovat normálně.

Okolnosti však nahrály tomu, že těsně před dokončením jsem byla přizvaná do dalšího projektu, který se neodmítá. S termínem rovněž napjatým jak struna (výběrové řízení a státní správu příliš neukecáte) a datem odevzdání 23. prosince.

Za těchto pár týdnů strávených na dvou větších projektech mi nakonec průměrná čistá pracovní doba vyskočila na 8,4 hodiny denně.

Nezapomeňte, že jsem vedle čisté práce pořád musela vyřizovat komunikaci s dalšími klienty, vyřešit pravidelné účetnictví, navštívit akce déle dopředu naplánované…

Prakticky všechno ostatní šlo stranou.


Jak vypadá v takové situaci každodenní život?

To, co přes den věnujete třeba procházce nebo společnému obědu, musíte pak nahnat prací večer nebo v noci.

Rodina / přítel / přítelkyně vás proto převážně vidí jen zády, jak civíte do monitoru a nevnímáte dění kolem sebe. Abyste nešli zase spát tak pozdě, jako včera.

Možná se vám podaří to zabalit o hodinu dřív, ale co naplat, když ostatní už stejně spí.

Nemluvě o tom, kdybyste si chtěli zajít do kina, do divadla, jít si zaplavat nebo zacvičit… velmi snadno se pak přistihnete v jednu (nebo později) v noci, jak ještě stále nemáte hotovo. A pořídit si nedobrovolně v takové situaci virózu? Ehm…


Jak dlouho se to dá vydržet?

U kreativních profesí je nesmírně důležité, aby byl člověk stále inspirován a motivován něco vymýšlet a tvořit.

A ano, zdravý stres a napjaté podmínky často vykouzlí ty nejlepší nápady. Když ale musíte každý den držet opravdu plnou pozornost, soustředěnost a nápady 8 hodin plus řešit další administrativu, komunikaci apod., tak dřív nebo později dojdou síly každému.

Tedy odpověď na otázku v podnadpise je jednoduchá: moc dlouho ne.

Chtě nechtě po několika takových týdnech zkrátka odpadnete. V lepším případě nebudete schopni nic kloudného vyprodukovat pouze jeden či více dní. V horším, když to budete přehánět dlouho, vám nebude stačit na relax ani jeden dva týdny a dlouhodobá pracovní morálka půjde, mírně řečeno, do háje.


Jaké je východisko

Nechápejte mě špatně. Oba projekty, které jsem zmínila výše, stály za to a nelituju ani za mák, že jsem do nich šla. Ale vyčerpaly mě, to nebudu zastírat.

Je samozřejmé, že každý člověk napjaté situace a stres zvládá jinak. Spousta úspěšných lidí velmi dobře ví, co to jsou dlouhé pracovní dny. Znám ale také lidi, kteří po své první 10 hodinové šichtě řeknou, že to již nikdy nechtějí zažít.

Východiskem je dle mého pochopit, že důležitá není ani tak pracovní doba v hodinách, ale spíše efektivita a dlouhodobá spokojenost. Když se pak jednou za čas přižene bouře, lépe ji zvládnete.

Nenechte ale bouři přetavit ve váš každodenní chléb. Pak by vás totiž jednou mohla smést nečekaná tsunami.


← Zpět na výpis článků
Nahoru